Farnost
Další informace
Aktuální informace
01.03.2021 - Poprvé se kněží ke kající bohoslužbě sešli v únoru 2009. Každé první úterý přichází na Svatý Antonínek, aby prosili za odpuštění kněžských poklesků. Nejen vlastních, ale i svých spolubratrů..
22.02.2021 - Od roku 2018 působí na Svatém Antonínku společenství Ruah. Jsme skupina věřících z různých farností, které spojuje víra a touha po nové evangelizaci. Setkáváme se k modlitbám jedenkrát za měsíc, kdy..
19.02.2021 - Křížovou cestu se můžeme modlit celý rok a kdekoli. Postní doba nás k tomu přímo vybízí. Na webu Víra.cz najdeme na otázku „Jak se modlit křížovou cestu," následující odpověď: ... Křížová cesta..

Roku 1625 spojil kníže Gundakar z Lichtenštejnů Blatnici s duchovní správou v Uh. Ostrohu, ale r. 1654 zažádal o její obnovení. Stalo se tak r. 1660. Prvním farářem se sídlem v Blatnici byl jmenován Martin František Tesař a od té doby také začínají farní matriky psané česky. V duchovní správě vypomáhali kněží z okolních klášterů. Prvním kooperátorem byl roku 1713 Jan Oswald, posledním P. Josef Dvorok, který v roce 1946 odešel do pohraničí, do Vrbna.
Doklady o stáří kostela jsou nedostatečné. Je to až zmínka z roku 1346. Podle patronicia sv. Ondřeje se dá soudit, že kostel vznikl v 11. - 12. století, kdy Blatnice patřila k Uhrám. K státnímu útvaru Přemyslovců byla připojena po roce 1241 a takové patronicium již bylo velmi nepravděpodobné. Podle mapy J. A. Komenského z první třetiny 17. stol. je blatnický kostel označen jako vodní tvrz.
V důsledku válečných litic, loupeživých nájezdů a vpádů různých ničivých hord a častých požárů byl kostel na pokraji zániku. Podle obecní pečeti ze 17. století byla věž kostela gotická. V roce 1717 byla k ní přistavena chrámová loď v té podobě, jak ji vidíme dnes. Původní loď stála směrem k dnešní staré škole. Velká oprava kostela a nadstavba věže byla provedena ke konci padesátých let. Práce byly zahájeny za P. Frant. Křeháčka a dokončeny za P. Jana Čechala. V r. 1967 k nám přišel P. Ludvík Černoch a za jeho vedení došlo k vnitřní úpravě podle směrnic o liturgii dle II. vatikánského koncilu. Rovněž byl restaurován obraz sv. Ondřeje nad hlavním oltářem (originál akademického malíře J. Úprky) a pořízena nová křížová cesta, umělecká řezbářská práce B. Kafky z Červeného Kostelce. Pořízeny byly nové lavice a obnoveny boční oltáře. Za P. Ludvíka Černocha byla zvenčí opravena farní budova a úsilím P. Jana Komárka SDB, bylo oprava provedena uvnitř.
Slavomír Budař